slovíčka: Sarkozi est le president de
Vzpomínal jsem na Filipa a opravdu mi tady chybí. Filip je postava důležitá pro můj život, postava, která se objevila, dlouho byla nezajímavá, pak se stala zajímavou, a můžu říct, že ten rok a půl, co ji znám, je pro mě o něco bohatší. Já opravdu nemám čuch na lidi, nedokážu odhadnout, kdo je fajn, kdo je na ránu. Ne teda vždycky, ale většinou se mi to nedaří. Poznám většinou všechny ty přizdis**če, ale ostatní mě nachávají v klidu. Filip byl šedou myší, která mě nezajímala do doby, než zapištěla, že má ráda lození. To byl první impuls, po něm následovaly další a dnes jsme dvě spřízněné duše, které mají hodně společného.
Poslední velkou akci jsme spolu podnikli až do srdce alkoholu, do Vizovic. Někdy je potřeba, aby chlapi vyrazili sami a ctili heslo Chlapi sobě. Myslím, že ve Vizovicích jsme to ctili dokonale.
Toto není poslední vůle, ve které chci odkázat Filipovi svoje statky. Je to jen stesk po těch našich společných průpovídkách, které máme vždy, když nás mine zajímavé děvče. Nejsme bůhvíjací sexisti, ale ocenit ženskou krásu je myslím fajn. A teď si představte, že máte fakt dobrýho kamaráda, se kterým se dá dost dobře kecat, trávíte s ním poměrně dost času, nesnášíte na něm, že dost hulí, ale to mu dokážete tolerovat. Navíc je z emeriky, z Ohája, má fajn akcent a vy si připadáte fajn, že může opravovat vaši angličtinu. A teď si navíc představte, že se s váma nedokáže bavit o ženských, nedokáže říct, Hey man, podívej na tuhle fakt hezkou holku…co myslíš. Nepřipadá vám to stresující? Darrell dává přednost koukat se přes ulici, na druhou stranu. Bohužel má dívky jenom na povídání, na ostatní věci potřebuje jiný týpky.
Čtvrtky v Greno jsou ve znamení pozdního vstávání a 2 celkem fajn hodin (učebních), které dají spoustu historie i současnosti. Na přednášku, která byla mimořádně přesunuta pryč, protože v obvyklých učebnách byli cizí studenti debatující o problémech třetího světa, jsem dorazil tak akorát. Po usazení, kdy malá učebna praskala ve švech a pořád bylo dost asijských studentů, kteří neměli místo na sezení (protože jako normálně přišli zase pozdě), jsme byli přesazeni do větší, kde se dalo už dýchat. Učitelka vykládající ekonomii místy nemohla a její zvyšující se hlas přecházel do nepříjemného ječáku až fistule. Přemýšlím, zda se to vyplatí, navštěvovat její kurzy. Asi jo, přinejmenším je to příjemně strávené čt odpoledne.
Po eko následovala politika. Všichni mluví o Sarkozim, je to takový krásný národní hrdina. Oni ho opravdu zbožňují, jinak si to neumím vysvětlit. I během politiky padlo jeho jméno nejméně 10x. Poslouchali jsme různé verze Marsailleisy, jako třeba od p. Ginsbourga, který ji přetavil do regae. Já jsem pomáhal učitelce rozchodit magnetofon, což ocenila především třída, víc než učitelka. Protože jsem byl jediný dobrovolník, který se přiznal, že rozumí technice. Ještě před politikou jsem se potkal s milým mladíkem na záchodě, krásného skoro dívčího jména Nathalien. Mladík z Canady se mnou mluvil francouzsky, což není tak obvyklé. Na politiku jsme sedli vedle sebe, prohodili pár slov a po jsme pak odešli před školu, kde jsme dostali lekci frisbee. Házeli jsme jak o život, začal jsem zkoušet házet „forhandem“ – backhand je celkem standardní způsob házení. Sešlo se nás pět: kromě nás dvou se přidala naše polokorejka Hana a její kamarád Ben. Urostlý mladík z emeriky. Později nás doplnil ještě Simon. Po půlhodině házení jsme přešli na ostrou verzi v poli a to mě opravdu vyřídilo. Domů jsem dorazil spocenej a unavenej. A to jsme byli domluveni vyrazit večer ven.
S Darrellem jsme vyrazili kolem 8h večer do města. Já se svojí kytarou a lahví vína. Sedli jsme na břehu řeky Isére a povídali a povídali. Kolem 10h nás doplnili do finálního počtu Nancy, Esteban a Joe s dalšími 2 lahvemi vína. Dali jsme pár kousků na kytaru, dopili víno a šli jsme do centra. První bar, kde byli všichni studenti, Couche Tard, někdou koupil pivo, dobrá muzika… Další bar, taneční, na druhém břehu, asi 5 minut chůze: blackout. Nechtěli mě dovnitř pustit s kytarou, musel jsem odevzdat kudličku, Joe otvírák. Hey Darrell, what time is it? Do we have to leave, go to sleep? I have to wake up tommorow. Asi kolem 3h ranní jsem ulehl, usnul a zapomněl na celý svět.
Je potřeba zjistit, co se dělo během blackoutu. Joe to ví, Darrell určitě taky. Hurá. Zítra bude fajn den na zjišťování detailů. Není důležité mít vlastní chatu, je důležité mít kamaráda, který má chatu. Není důležité zaplnit vlastní paměť. Je důležité mít kamaráda, který může zaplnit svojí a vy jí jednoduše přečtete. A to byla myšlenka nad ránem.
/přidal jsem obrázek ze včerejších Panchartů. Kino bylo opravdu narvaný, nikdy jsem nic podobnýho neviděl, fakt ne./
Žádné komentáře:
Okomentovat