slovíčka: Une dysfonction érectile après 40 ans. In disfosjo erektil apre karon tán. ---prostě se mu po 40ce nepostaví---
Musel jsem je upéct. Myslím na to už od chvíle, kdy jsem si uvědomil, že i když Michele nemusí, prostě je hodná a stará se o mě asi víc, než za kolik jí platím. To je pořád: ochutnej tohle, ochutnej tamto, nechceš tohle, a tohle znáš? Párkrát jsem ji viděl nepříjemnou, ale to je opravdu vzácnost. Jinak se tato postarší dáma na prahu 60ky pořád směje a vypráví mi, jak má ráda Čechy, muziku, umění, jak bývala knihovnicí…vzpomínám na Akumulátor I., jak Svěrák vysvětluje Formanovi, že ti učitelé mají tolik energie, protože jsou celý den mezi dětmi a tu energii z nich vysávají. 
Proto je Michele pořád taková veselá a energetická. Protože celý život v knihovně vysávala (nevědomky) z lidí energii.
A upekli jsme spolu bibičky. Nějaký růžový mřenky. Jednu jsem dal jí, druhou jsem snědl. Měla radost. A já taky. I když jsem se úplně nenajedl, ale doplácl jsem se zeleninou. Příště zase něco koupím a Michele mi ráda poradí, jak to upéct, připravit. Bylo to fajnový. (už zase píšu o jídle).
Lívance jsem pak dělal v pátek odpoledne, když mi slehla ryba. Michele odešla ke kadařníkovi a byt provoněla vůně skořice a pečícího se těsta. Neměl jsem cukr, takže lívance nedostali tu správnou karamelovou příchuť, ale s domácí marmeládkou to bylo famózní. Jsou věci, které mi tu chybí moc.
Nechal jsem 2 lívance pro Michele, zabalil zbytek a byl připraven k odchodu na rezidenci za bandou. Ve dveřích jsem narazil do M., pochválil jí účes a zjistil, že je celý byt zahalen do dýmu z pečení. Jako na blatech jsem si tu připadal. Ve čtvrtek jsem udělal nákup a našel jsem v Carrefouru i foch s pivem českým Pilsner Urquell. Cena necena, koupil jsem si dvě třetinky a těšil se na ně. Vzal jsem je s sebou do rezidence, aby kluci okoštovali pořádný zlatomok.
Tentokrát jsem dal půl cesty tramvají, půl cesty pěšky. Pořád mám strach z jízdy na černo a bojím se toho dne, kdy budu muset utíkat. Zatím jen ostražitě koukám.
Před dveřmi jsem zahlédl našeho čínského kamaráda, který přišel o vteřinu dřív, ale protože tu byl první, nevěděl, jak dovnitř a byl zoufalý. Místo, abych přispěchal a pomohl mu, schválně jsem se schoval za zídku a pozoroval ho. Byl pozoruhodný, podivný, vtipný.
Byl jsem pochválen za lívance a moc mě to zahřálo na srdíčku. Hlavně Esteban chválil, z počátku jsem si nebyl jistý, zda to ten brácha myslí ze srandy, ale pak mě přesvědčil – takže příště ho přizvu a bude se učit. Vlili jsme do sebe piva, Urkvílky, 2 lahve Lambruska a v 5 jsme měli fajn základ pro večer, který se přesunul o půlpatra níž na lodžii, kterou mají společné 3 buňky, které obývají 3 Portugalci (nebo Brazilci, Španělé…opravdu v tom mám guláš). Ten večer nebyl až zas tak ničím zvláštní, ale poznal jsem další lidi, hodinu nebo dvě jsem se bavil s Alexandrou z Ria, poznal jsem Renatu z Brazílie (divný, co?), poznal jsem další dívku, se kterou jsem se sice nebavil, ale celou dobu jsem byl fascinován jejími vlasy a tak trochu mi připomínala Avril Lavigne (2), tu zpěvačku, punkerku, jako teda. A ten její přítel se mi zdál divný, nějak mi k ní neseděl. Třeba to nebyl přítel. Nevím. Držel jsem v ruce kejtru, dostal pár piv, hlavně jsem se snažil dostat ke Stellinkám, které jsem pak krásně zvětšil na fotce (1) a víno a těšil se na ranní kocovinu (která nepřišla).
Pátek tento byl první studený, opravdu studený. Ráno bylo kolem
Ve čtvrtek jsem nakupoval (3), utrácel jsem peníze za prášky, abych je mohl vrátit Michele a abych mohl pokračovat ve své léčbě, bylo mi mizerně a jezdil jsem v zimě na kole a pak hurá do postýlky, ve středu jsem po hodině dějepisu taky zmizel domů, do tepla, do postele. Většinou jsem se narychlo zahřál sprchou, dělal úkoly, učil se. Krásná záslužná práce.
Trochu mě dojala Alexandra, která ve Francii studuje práva. Než odjela sem, začala studovat jazyk před 6 měsíci…a když jsem zbledl, rychle dodala, no jo, ale náš jazyk je francouzštině hrozně podobný, takže to se nepočítá. Myslím, že to se počítá. Takže: učit se, učit se, učit se. A začnu od lednice.
Dobrou děti.
Žádné komentáře:
Okomentovat